Máme stříbro z Ekologické olympiády
Ve školním roce 2024/2025 probíhá jubilejní 30. ročník soutěže Ekologická olympiáda, tentokrát s velmi aktuálním tématem „Voda v krajině a adaptace na klimatickou změnu“. Řekli jsme si, že by mohl být ten správný čas se do soutěže vložit a do krajského kola, které proběhlo 7. a 8. října v Oucmanicích, jsme vůbec poprvé vyslali i studenty z naší školy.
O podobě soutěže jsme toho příliš nevěděli. Snad jen tolik, že během dvou dnů soutěží tříčlenné týmy středoškoláků. Asi týden předem jsme obdrželi orientační harmonogram, nějaké studijní materiály a zadání domácího úkolu. Měli jsme zmapovat vybraný prostor mimo město, který postrádá adaptační opatření na změnu klimatu a nefunguje tam dobře zadržování vody v krajině. Najít a popsat problémy a navrhnout možná opatření a vylepšení.
Do Oucmanic jsme vyrazili v pondělí ráno s týmem ve složení: Denisa Dřínovská (7.P), Ondřej Schmíd (3.A) a Josefína Řeháková (3.A). Cestou jsme se snažili ještě něco dostudovat a naučit se více druhů na poznávačku. Například jak vypadá berneška. Ondra pro tento účel podal děvčatům výtisk atlasu ptáků od Larse Senssona se slovy, že jde o „ornitologickou bibli“, načež byl dotázán, jestli je také rozdělena na Starý a Nový zákon. Poté, co se tým věnoval problematice ramsarských mokřadů, k jejichž ochraně se státy zavázaly mezinárodní úmluvou, se debata stočila k nejrůznějším soutěžím, kterých se Ondra kdy účastnil. Prý vůbec nejdivnější byla soutěž „Mladý zahrádkář“.
Čekalo nás velice příjemné prostředí moderně zrekonstruovaného statku, kde je nyní Ekocentrum Paleta. Čisté prostory, pohodlné postele, vegetariánská strava a hlavně výborní lektoři a přátelská atmosféra byly dobrým podhoubím pro vydařený pobyt. Při registraci bylo potřeba vytvořit název týmu. Jak jinak – „Mladí zahrádkáři“. A jako takoví jsme si stanovili cíl, totiž že v soutěži nezvítězíme a na celostátní finále 4. – 7. 6. 2025 nepojedeme (protože v tu dobu a na 4 dny by se nám nechtělo). Ano, je třeba si klást vysoké cíle, ale je dobré je také plnit. A to se nám povedlo dokonale. Shodli jsme se totiž, že s druhým místem bychom spokojeni byli, ačkoli stříbrný tým je náhradníkem pro národní kolo.
Ještě před zahájením první ze čtyř disciplín proběhlo „dovzdělání“ v podobě dvou odborných besed. Jako první měl přednášku Lukáš Linhart ze Správy NP Šumava, který mluvil především o revitalizaci toků a návratu mokřadů na Šumavě. Představil i 4 díly pěkného edukativního filmu Mokřady a my, kterými provází herec a strážce parku Štěpán Benoni. Druhá byla prezentace místní lektorky Michaely Míkovcové nazvaná „Z pouště pod okap“, doprovázená velmi názornými praktickými ukázkami. Poutavou a srozumitelnou formou se tak soutěžící mohli dozvědět mnohé informace, z nichž se některé následně objevili v klimaorienťáku, poznávačce nebo testu.
Čtvrtou disciplínou byla prezentace domácího úkolu. Lví podíl na našem projektu má Denisa, která ho skoro celý vymyslela a s pomocí ostatních vytvořila prezentaci, o níž opakovaně tvrdila, že „je dobrá, je dobrá, je dobrá!“. Jak se ukázalo, tato sebedůvěra byla na místě, neboť prezentace našeho projektu s názvem „Zlepšení odtokových poměrů v krajině“, konkrétně na svazích nad obcí Čistá, byla porotou označena za nejlepší.
Před vyhlášením výsledků a ukončením soutěže, zatímco se porota radila, se týmy zapojily do dobrovolnictví pro Paletu. Šlo o různou fyzickou práci na zahradě, kolem zvířat apod. Protože náš tým skoro vždy a všude chodil pozdě (to byla taková naše menší slabina), zbylo na nás sbírání bobků na pastvině osla Ámose. I toho jsme se ale zhostili se ctí, a tak mohla závěrem Fína poznamenat: „Neskutečně jsem si to užila.“ A myslím, že my všichni. Takže týme DÍKY!
PS: Po nabytých zkušenostech věřím, že v příštích letech bude zájemců o Ekologickou olympiádu ještě víc.
Filip Jetmar a „Mladí zahrádkáři“
