Vzhůru až nad mraky

Žáci sekundy si odhlasovali výlet na Sněžku. Pro mě, jako třídní učitelku, to byla výzva, protože jsem tam ještě nikdy nebyla.

Ochotné kolegyně poradily nejvhodnější trasu, a tak jsme ve čtvrtek 13.6.2024 mohli vyrazit.

Přivstali jsme si a již v 6 hodin jsme odjížděli od školy. Autobus nás zavezl do Horní Malé Úpy. Počasí ale nebylo příznivé. Nadšení kluci se nenechali odradit a chtěli vyrazit na cestu. Oblékli jsme pláštěnky a vyšli i v mírném dešti. Došli jsme k chatě Jelenka, kde jsme se mohli usušit a posílit se svačinou. Naštěstí se počasí umoudřilo a padlo konečné rozhodnutí, že jdeme stoupat k vrcholu hory.

Těsně pod vrcholkem se rozestoupily mraky a vysvitlo slunce. Vlilo to všem žákům energii do žil a poslední úsek cesty zdolali s lehkostí. Slečny dokonce se zpěvem. Nezpívaly sice klasiku „Vzhůru k výškám“, ale modernější písničky ze svého oblíbeného repertoáru.

V jednu chvíli jsme vystoupali až nad mraky. Během cesty jsme míjeli velmi málo turistů, tak jsme měli pocit, že máme Sněžku sami pro sebe.

V poledne jsme dosáhli výšky 1603 metrů nad mořem a pokořili jsme nejvyšší horu České republiky.

Cestou zpět jsme šli po modré přes Obří důl. Dvacet minut před Pecí pod Sněžkou začalo opět pršet. Vytáhli jsme pláštěnky, ale déšť už nám nevadil, byli jsme kousek od cíle. V Peci si žáci koupili sladkou odměnu na cestu autobusem domů. Doplnili spálenou energii a v podvečer jsme dojeli zpět do Litomyšle.

Rozhodně jsem na Sněžce nebyla naposledy. Krásné výhledy do okolí stojí za to a jsou dech beroucí.

Sekundáni, jsem na vás pyšná, že jste všichni Sněžku zdolali!

Lucie Krejzová, třídní učitelka